Projekty zaměřené na instrumentaci pro experimenty a měření ve směsných polí

Zpět na seznam

¨

Detektory určené pro měření drah částic (anglicky: trackers, česky: hodoskopy) jsou známy především z oblasti experimentů na velkých urychlovačích jako je například LHC a detektor ATLAS v CERN. Tyto detektory umožňují zaznamenat tvar stopy částice při jejím průletu mnoha vrstvami detektoru. Na základě tvaru této stopy lze často usoudit na typ částice, která ji zanechala. Jedná se o moderní verzi známých mlžných komor používaných v minulosti. Pokroky v technice detektorů dnes umožňují sestavit velmi dobrý hodoskop kapesních rozměrů a přenést tak metody rozeznávání částic neznámé radiace do běžné praxe.

Polohově citlivé detektory uvažované pro kapesní hodoskopy mají velmi jemnou granularitu pixelů, to umožňuje je použít i v extrémních podmínkách (např. vysoké toky částic), ve kterých běžné typy detektorů selhávají. Příkladem takových podmínek je pole záření X produkované uniklými ("runaway") elektrony na tokamaku. Fotony záření X mají energie řádově stovky keV, vznikají ve velmi krátkém intervalu (desítky ms), ale o vysokém toku.

Bakalářská nebo diplomová práce (včetně výzkumného úkolu)
Detekce radiace v životním prostředí pomocí kapesního hodoskopu
Bakalářská nebo diplomová práce (včetně výzkumného úkolu)
Charakterizace záření X produkovaného uniklými (nespoutanými, "runaway") elektrony na tokamaku Golem
Bakalářská nebo diplomová práce (včetně výzkumného úkolu)
Srovnání nástrojů pro počítačovou simulaci radiačního poškození
Bakalářská nebo diplomová práce (včetně výzkumného úkolu)
Ramův teorém a jeho aplikace v instrumentaci pro neutrinovou fyziku
Bakalářská nebo diplomová práce (včetně výzkumného úkolu)
Teoretické zamyšlení nad dozimetrií na palubách kosmických sond